Bělásci a žluťásci

Tito motýli nejsou vázáni na jedno stanoviště. Poletují krajinou a hledají nektar, partnery k rozmnožování a živné rostliny pro svoje housenky. Jsou tedy výborní a rychlí letci. Bělásek zelný létá na obrovské vzdálenosti – až stovky kilometrů.

Mnohé druhy mají za rok více generací, tedy potomci svých rodičů se líhnou ještě tentýž rok a někdy jim stihnou zajistit i vnoučata. V době jejich líhnutí už jsou ale prarodiče i rodiče dávno mrtví.

Výjimkou je žluťásek řešetlákový – z našich motýlů má nejdelší život. Žije celý jeden rok a přezimuje jako dospělec. Proto patří k prvním jarním motýlům.

Nejběžnější bělásek řepkový krásně voní po citrónu. Samice tohoto druhu se páří s více samci. Každý z nich jí dává při páření společně se spermiemi „svatební dárek“ obsahující živiny, které samičce prodlužují život a zvyšují počet kladených vajíček.

Většina bělásků ani žluťásků není ohrožena, ale některé náročnější druhy ubývají. Žluťásek barvoměnný ovšem v ČR vyhynul vinou příliš aktivní, celoplošné a nepromyšlené péče o louky.