Menu
Menu
Naším posláním je chránit volně žijící živočichy s jejich biotopy a pomáhat zraněným živočichům k návratu zpět do volné přírody. Děláme to již od roku 1998. Díky dlouhodobé spolupráci s regionálními partnery, firemními a institucionálním partnery, ale především díky obrovské podpoře lidí jsme za tu dobu pomohli více než 10 000 zvířat v nouzi a každý rok přibývají stovky dalších.
V Hrachově u Sedlčan provozujeme jednu z nejmodernějších záchranných stanic s ekocentrem, které jsou společně s naším Motýláriem ve Voticích vyhledávány návštěvníky z celé republiky. Kromě záchrany ohrožených či zraněných živočichů se věnujeme řadě programů druhové ochrany, zajišťujeme péči o zachovalé přírodní lokality v regionu, organizujeme celonárodní kampaně na ochranu přírody, poskytujeme odborné konzultace a mnoho dalšího.
Ochrana fauny se stala také kulturně-společenským centrem ve Voticích a Hrachově. Ve výstavních prostorách našeho areálu proběhla již nepřeberná spousta výstav a přednášek. Významné jsou také naše odborné semináře pro státní správu a samosprávu a pro oborové organizace (ornitolgové, rybáři, myslivci, včelaři).
Pavel Křížek založil Obecně prospěšnou společnost Ochrana fauny ČR.
Od manželů Krumových jsme získali do pronájmu část zdevastovaných prostor bývalého zahradnictví ve Voticích, které jsme postupnou usilovnou prací mnoha dobrovolníků přeměnili na fungující stanici pro zraněné živočichy.
Dokončení expozice záchranné stanice ve Voticích. Získali jsme Cenu Ashoka – Sociální podnikatel.
Uspořádali jsme výstavu Světlo pro Prahu v Národním muzeu, která kontroverzním způsobem upozornila na osudy ptáků po kontaktu se sloupy elektrického vedení. Získali jsme Cenu ministra životního prostředí.
Vybudování výstavních a přednáškových prostor v areálu ve Voticích – tzv. Kotelna.
Naše Centrum ekologické výchovy bylo jmenováno krajským střediskem environmentální výchovy a osvěty Středočeského kraje. Stanice se tak otvírala veřejnosti, probíhaly zde první exkurze, přednášky a besedy. Postupně se rozšiřovala nabídka akcí a s ní rostl i zájem návštěvníků.
Vytvoření projektu Evvoluce (EVVO a průřezová témata na klíč), který probíhal v letech 2009 – 2012. Během něj vznikla řada pomůcek, interaktivních prezentací, her vzdělávacích materiálů k doplnění výuky a metodických materiálů k realizaci všech průřezových témat pro základní školy.
Příprava projektu Hrachov – vybudování moderního areálu a záchranné stanice a Centra ekologické výchovy.
Otevření Ekocentra Čapí hnízdo. Pavel Křížek získává cenu Sociálně prospěšný podnikatel roku.
Světlo pro Prahu po 10 letech – Moderně koncipovaná výstava v nové budově Národního muzea popisující problematiku úhynu ptáků na sloupech elektrického vedení – https://www.facebook.com/svetloproprahu.
Po dvouleté rekonstrukci se naším hlavním sídlem stává rozsáhlý areál v obci Hrachov v malebné oblasti Středního Povltaví nedaleko Slapské přehrady. Jedná se o jedno z nejmodernějších zařízení na ochranu zvířat v České republice.
Otevřeli jsme první motýlárium v České republice.
Cena E.ON Energy Globe.
Velice si vážíme podpory a spolupráce s našimi partnery. Kromě regionálních, institucionálních a firemních partnerů Ochranu fauny ČR podporují také významné osobnosti jako například: Olga Sommerová, Karel Roden, Gabriela Osvaldová, Jan Hartl, Marek Eben, Miroslav Páral, Jan Samec a řada dalších. Všem moc děkujeme!
V České republice bylo kolem roku 2001 odhadem asi tři čtvrtě milionu elektrorozvodných nadzemních zařízení, na kterých nalézaly svou smrt tisíce středně velkých a velkých druhů ptáků. Na tuto skutečnost upozornila kontroverzní výstava Světlo pro Prahu v Národním muzeu. Karlovarský výtvarník Jan Samec, českokrumlovský sochař Miroslav Páral a ornitolog Pavel Křížek pojali výstavu velmi naturalisticky, neboť exponáty výstavy byly kromě běžných výtvarných děl i torza těl uhynulých ptáků.
Díky výstavě se podařilo významně upravit podmínky privatizace energetických podniků tak, aby byly elektrické stožáry nebezpečné pro ptáky osazeny novými hlavicemi, které neobsahují žádný rovinný prvek vybízející ptáky k odpočinku. Výstava Světlo pro Prahu se stala důkazem, že občanská aktivita a statečnost má smysl. Společné úsilí již zachránilo tisíce životů.
Od roku 2008 je Ochrana fauny ČR partnerem projektu Lidé pro přírodu, příroda pro lidi Českého svazu ochránců přírody (ZO Zvoneček), jehož cílem je přispět ke zlepšení životního prostředí v regionu jihozápadní části Středočeského kraje. Snaží se oslovit a ovlivnit postoje veřejnosti a veřejné správy tak, aby jednala v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje a života. Další snahou je přímé zlepšení životního prostředí a stavu přírody v regionu.
Projekt je realizován díky grantové podpoře z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Vizí projektu „Environmentální výchova a průřezová témata na klíč“ je ukázat, že průřezová témata jsou atraktivní součástí Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání (RVP ZV), protože spojení environmentální výchovy s ostatními průřezovými tématy přináší nové inspirativní nápady. Cílem je pomoci školám při realizaci průřezových témat nabídkou kvalitně zpracovaných a ucelených výukových balíčků, které budou moct dlouhodobě využívat.
V rámci projektu byly zpracovány vybrané okruhy průřezového tématu environmentální výchova a to buď samostatně nebo v kontextu s dalšími pěti průřezovými tématy. Vzniklo tak 30 unikátních tematických balíčků, které obsahují pracovní listy pro žáky, metodické listy pro učitele, program pro interaktivní tabuli, powerpointové prezentace, výukové pomůcky a materiály v textové, obrazové, trojrozměrné a multimediální podobě.
Pomocí pastvy krav je udržováno cca 230 ha včetně nejcennější lokality Kališťské louky, kde vydatné svahové prameniště přechází v mokřadní louky se zajímavými rostlinnými a živočišnými společenstvy. Hospodaření provádí ekofarma Družstvo Džbány podle zásad ekologického zemědělství a s ohledem na ochranu chráněných druhů rostlin a živočichů (např. chřástal polní…).
Cílem projektu je systémovými kroky přispět k ochraně dříve běžných typů biotopů a organismů s využitím modelové skupiny organismů – denních motýlů. Důležitým cílem je oslovení a zapojení široké veřejnosti i vlastníků a správců pozemků do praktické ochrany. Praktická ochrana pak spočívá ve vytváření sítě „Motýlích rezervací“ ve volné nechráněné krajině a péče o ni za pomoci obcí a místních spolků.
Projekt reaguje na ohrožení současné biodiverzity způsobené intenzivním zemědělství a lesnictvím, eutrofizací, zarůstáním a zalesňováním krajiny (především stepí a mokřadů), odvodňováním vlhkých a mokřadních luk, absencí mírnějších a alternativních způsobů hospodaření apod.
Centrem popularizace této problematiky je Motýlárium ve Voticích, které se věnuje vzdělávání s akcentem na kontakt se skutečnou přírodou, vydávání propagačních materiálů a spolupráci s médii. Projekt byl finančně podpořen Státním fondem životního prostředí.
Výstava upozorňuje na jeden z palčivých problémů dneška. Navazuje na probíhající výstavu „Třeboňsko nebeské“, která zobrazuje nádheru třeboňských rybníků z leteckého pohledu, kdy sinice a kupky hnoje nejsou vidět. Stav našich rybníků, a to i těch chráněných, je většinou dosti smutný. Kalná, zelená, leckdy i páchnoucí voda znemožňuje jejich rekreační využití i přežití řady donedávna běžných rostlin i živočichů. Příroda dnešní rybniční krajiny Třeboňska je pouhým odleskem své zašlé slávy. Výstava se věnuje intenzifikaci rybničního hospodaření a reakci organismů na tyto změny v posledních několika desetiletích. Produkci ryb z našich rybníků potřebujeme, jíst naše ryby je i zodpovědnější vůči životnímu prostředí než dovážet ve velkém množství ryby mořské. Intenzivní chov ryb ale nesmí neúměrně ničit naši krajinu, přispívat ke znečišťování povrchových vod a snižování biodiverzity. Moderní rybnikářství tak stojí před důležitou výzvou v době překotných klimatických změn.
Autory výstavy jsou vědci, kteří problematiku stojatých vod dlouhodobě studují a s využitím nejnovějších poznatků odhalují příčiny dnešního stavu. Vyzývají k větší zodpovědnosti při využívání krajiny a přírodních zdrojů nejen pro rybniční hospodaření a na modelovém rybníku Rod v Nadějské soustavě ukazují, že řešení nemusí být složité a nedosažitelné. Výstavu a její sdělení podpořila řada akademických institucí a odborných společností.
