• Záchranná stanice
• Ekocentrum
• Nabídka
• Ekoporadna
• Druhová ochrana
• Péče o cenná území
• Ekologické zemědělství
• Kampaně
• Zaměstnanci
• Eko-obchůdek
• Návštěvní kniha

V našem informačním a poradenském centru poskytujeme konzultace týkající se problematiky ochrany životního prostředí a metodickou pomoc v oblasti ekologické výchovy a osvěty

Ekoporadna funguje zdarma

od pondělí do čtvrtka od 8:00 do 16:00 hod.

v areálu stanice pro zraněné živočichy ve Voticích v Zámecké ulici.

Své dotazy nám můžete zatelefonovat na číslo 317 813 178 nebo zaslat e-mailem na adresu: info@ochranafauny.cz. V uvedených dnech nás můžete navštívit také osobně.

V naléhavých případech volejte též nonstop pohotovostní telefon: 603 259 902

Využít můžete také nabídku naší knihovny, která obsahuje různé přírodovědně zaměřené publikace, atlasy a určovací klíče, knihy o ochraně přírody, ale také metodické materiály pro učitele, pracovní listy a knihy námětů pro činnost s dětmi. Součástí knihovny je rovněž videotéka MŽP ČR s více než 120 českými i zahraničními dokumenty. Knihovna je otevřena současně s ekoporadnou, jiné termíny je možné domluvit telefonicky na čísle 317 813 178. Výpůjčky je možné rezervovat též prostřednictvím e-mailu: info@ochranafauny.cz.

Knihovní řád
Seznam půjčování k rozesílce

Vybírat můžete z následující nabídky:
Katalog knihovny
Katalog videotéky

Činnost ekoporadny je realizována v rámci projektu financovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky (pondělí a středa) a v rámci projektu podpory krajských středisek ekologické výchovy financovaného Středočeským krajem.

Nové články

• Nejvyšší čas…
• Plzák španělský-postrach české flóry i fauny
• Přimrzlé labutě
• Městská hnízda vlašťovek a jiřiček bývají problémem…
• A zase ty mláďata…
• Nezodpovědnost „chovatelů“ je smutná
• Zmije obecná v naší přírodě

Nejvyšší čas…

Pozdní podzim či časné jaro je tím nejvhodnějším obdobím pro vyvěšování ptačích budek. V České republice žije několik desítek druhů, které využívají k hnízdění různé typy dutin. K oblíbeným hnízdním dutinám patří dutiny stromové, kterých je zejména v mladých lesích a sadech či nově osázených zahradách rodinných domů nedostatek.

Nejvhodnějším materiálem zůstává dřevo, které zamezuje prudkým teplotním výkyvům. Při vlastní výrobě ptačí budky použijeme prkénka o tloušťce cca 25 mm (tenčí prkna by nezajistila dostatečnou tepelnou izolaci). Ideální jsou nehoblovaná prkna, která pomůžou nezkušeným mláďatům budku opustit. Jako spojovací materiál použijeme hřebíky či vruty. Důležitou zásadou je vsazení dna mezi stěny budky, nikoliv pod ně (stejné pravidlo platí i při výrobě krmítka). Stříšku připevníme tak, aby nedocházelo ke stékání vody mezi zadní stěnou a kmenem stromu. To by v krátkém časovém horizontu zapříčinilo zahnívání dřeva. Životnost budky prodloužíme ochranným nátěrem z vnější strany. Při výrobě myslíme na nutnost pozdější údržby, proto přední stranu ponecháme otevíratelnou. Po skončení hnízdního období (koncem září) budku otevřeme a odstraníme staré hnízdo. Budku vyvěšujeme několika různými způsoby do výšky cca 3m. K nejčastějším obyvatelům patří pěvci (sýkory, rehci, vrabci, strakapoudi…).

Parametry	Sýkorovník	Rehkovník	Špačkovník
Vnitřní rozměr (cm)	12,0x12,0	12,0x12,0	15,0x15,0
Výška dutiny	28	15	32
Průměr vletového otvoru (mm)	28 a 32	-	45
Kontrola, údržba	otevíratelná čelní stěna	vletový otvor	otevíratelná čelní stěna

Pracovníci Ochrany fauny ČR vyvěšují v rámci druhové ochrany také budky pro sovy a dravce, kteří se stejně jako pěvci potýkají s nedostatkem hnízdních prostorů. V případě, že nejste až tak zruční můžete si ptačí budku (společně s informační brožurou Ptačí domovy) zakoupit ve votické Stanici pro zraněné živočichy.

Text: Lucie Spálenková, Ochrana fauny ČR.

Plzák španělský-postrach české flóry i fauny

Plzák španělský (Arion lusitanicus) je invazním druhem plže, který byl do České republiky poprvé zavlečen okolo roku 1990. Původní domovinou tohoto západoevropského škůdce je Pyrenejský poloostrov, odkud se masivně začal šířit po celé Evropě. Díky exportu plodin nejsou však ušetřeny ani zámořské státy.

Dospělí jedinci mají sytě oranžovohnědou barvu, délka jejich těla dosahuje i 12 cm. Plzák španělský patří stejně jako hlemýžď zahradní (Helix pomatia) k hermafroditům. Během července můžete poměrně často sledovat plže u kterých dochází k výměně spermií (následně oba jedinci kladou vajíčka, tudíž vzniká dvojnásobný počet mláďat). Celková snůška obsahuje až 250 vajíček.
V některých lokalitách dochází k výraznému přemnožení. Zaručených mediálních typů, jak se těchto nevítaných hostů zbavit bylo zveřejněno několik. K těm nejznámějším patří: obsypávání záhonů pilinami, kávovým logrem či popelem, dále slaná voda a v neposlední řadě použití chemie. Právě použití chemických přípravků není nejšťastnějším ani nejúčinnějším řešením. Koncem července naše Stanice pro zraněné živočichy přijala přiotrávenou veverku (díky otravě mírného charakteru mohla být veverka po několika dnech vrácena do přírody), druhá byla nalezena na místě mrtvá.
Boj proti španělským plzákům je běh na dlouhou trať. Nejúčinnější je pravidelný ruční sběr (zejména ráno) během května-srpna. Tím zabráníme vzniku nové generace. Vajíčka nakladená v pozdním podzimu dokáží přezimovat, a tak již v dubnu můžeme na svých zahradách potkat mláďata. Proto se doporučuje před prvními mrazy důkladně zrýpat záhony. Vajíčka se dostanou na povrch a dojde k jejich omrznutí, tím počty plzáků na své zahradě minimalizujeme.

Přimrzlé labutě

Každé roční období má ve Stanici pro zraněné živočichy své specifikum. Na jaře to jsou ptáčata a mláďata savců, v létě rorýsi, na podzim ježci a teď v zimě labutě. K častým a fyzicky nejnáročnějším výjezdům patří právě ty labutí, kdy zejména mladé labutě uvíznou v hlubokém bahně vypuštěného rybníka. S klesající teplotou přibývá telefonátů na našem pohotovostním čísle. Obsah telefonátů je často velmi podobný-na rybníce se nachází přimrzlá labuť. V případě slunečného počasí se na povrchu zamrzlé vodní plochy objeví vrstvička vody. V noci se tato vrstva vody změní v led, a tak se stane, že labuť nocující na ledě přimrzne. Pokud následující den povolí teploty, povolí i led. V případě trvajících mrazů zůstává labuť přimrzlá. V tomto okamžiku je lidská pomoc opodstatnělá. V případě laického zásahu často dojde k poranění zvířete i člověka. Labuť přijde o opeření břicha (čímž ztratí i tepelnou izolaci) a zachránce si ve valné většině odnese minimálně modřinu způsobenou křídlem.

Jedním z posledních případů byla letící labuť na Jistebnicku, která si spletla klikatící se silničku s vodním tokem. Přistála přímo na komunikaci, kde si o asfalt poranila končetiny.
V některých případech mohou lidé za vzniklou situaci sami. S tím nejlepším úmyslem chodí přikrmovat vodní ptactvo i na stojaté vody. Tudíž mají labutě dostatek potravy i v období silných mrazů a nemají potřebu přelétnout na řeku.

Text: Lucie Spálenková, Ochrana fauny ČR

Městská hnízda vlašťovek a jiřiček bývají problémem…

Původním hnízdištěm vlašťovek a jiřiček bývaly převisy skal. Poté se vhodným místem ke vzniku nové generace stávaly zemědělské objekty (jako jsou stáje, kravíny, salaše…). I zde postupem času klesá počet hnízdících párů. Nejpravděpodobnějším důvodem jsou nové technologie zabraňující vletu ptactva.

Proto jsou vlašťovky a jiřičky nuceny hledat nové hnízdní lokality, kterými se často stávají městské budovy. Vzhledem k tomu, že svá hliněná hnízda přilepují přímo na stěnu nepatří k nejoblíbenějším podnájemníkům. Pokud i Vy máte postavené hnízdo ve výklenku okna či balkonu nesmíte jej shodit-dostali by jste se do konfliktu se zákonem! Etickým způsobem lze hnízdění zabránit hned na jaře při nalepení prvních hliněných hrudek. Místo potáhněte igelitem či hrubou tkaninou, ptáci se přestěhují jinam. Pokud jste hnízdo objevili pozdě nechte ptáky vyhnízdit a tento preventivní krok proveďte přes zimu (říjen-únor), protože vlašťovky i jiřičky se po příletu ze zimovišť rády vracejí na svá stará hnízdiště.

V případě, že Vám samotné hnízdo nevadí, ale obtěžují Vás ptačí exkrementy znečisťující okno či fasádu budovy umístěte pod hnízdo prkénko či kartónovou krabici, která této nepříjemnosti zabrání.

Lucie Spálenková, Ochrana fauny ČR

A zase ty mláďata…

Každé jaro se do naší záchranné stanice dostávají desítky ptačích i savčích mláďat, některé z nich jsou přinesena lidmi v dobrém úmyslu, leč zbytečně. Vzhledem k ročnímu období se k nám nejčastěji dostávají předčasně vylétávající druhy pěvců - zejména kos černý, drozd zpěvný či dlask tlustozobý. Mláďata těchto druhů nejsou plně létává a pohybují se jen v bezprostřední blízkosti hnízda, kde je rodiče i nadále dokrmují. Hrozí-li ptáčeti nebezpečí (v podobě predátorů, malých dětí či automobilového provozu apod.) odneseme ho k nejbližšímu keři. Mládě nikdy příliš nevzdalujeme od místa nálezu, rodiče by o nesamostatné mládě přestaly pečovat.

K dalším často zbytečně odebíraným mláďatům z volné přírody patří zajíčata a srnčata. Důvodů je hned několik, tím nejčastějším bývá domněnka, že se jedná o osiřelé mládě. Ve valné většině tomu, tak není. Samice se u mláděte v prvním dnech zdržuje jen minimálně. Mládě leží nehybně v hnízdě a nevydává žádný pach. Je to jeho přirozená ochrana před predátory, proto se nesnaží utéci ani před lidmi. Pokud takovéto mládě v porostu najdeme nikdy na něj nesaháme a místo urychleně opustíme.

Stejně tak jako mládě nereaguje na člověka nereaguje ani na Vašeho psa. Ráda bych prostřednictvím těchto řádků poprosila všechny pejskaře, aby se ve volné krajině chovali ohleduplně k volně žijícím živočichům. Rizikové je zejména období jara, kdy jsou zvířata zesláblá po dlouhotrvající zimě a posléze rodí mláďata. Nemluvě o tom, že se při volném pohybu psů v honitbě můžete dostat do střetu se zákonem. Zákon č. 449/2001 Sb , § 14 stanovuje:

(1) Myslivecká stráž je oprávněna
e) usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební; usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení.

Text: Lucie Spálenková, Ochrana fauny ČR

Nezodpovědnost „chovatelů“ je smutná.

Tento měsíc se do naší záchranné stanice pro zraněné živočichy ve Voticích dostal severoamerický druh vodní želvy-želva nádherná (Trachemys skripta poddruh elegans). Samice jejíž krunýř měří 25 cm se spokojeně vyhřívala na komunikaci nedaleko Tábora.

Počet odchytů nepůvodních druhů z naší přírody rok od roku přibývá. V minulých letech jsme museli hledat nový domov několika suchozemským želvám (Testudo hermanni, Testudo horsfieldi…), leguánovi zelenému (Iguana iguana), chameleonovi jemenskému (Chamaeleo calyptratus), užovkám červeným (Elaphe guttata)…

Téměř v každém zverimexu, který prodává živočichy jsou k dostání želvy nádherné a to jen za pár korun (80-150 Kč). Jsou to velice atraktivní, na první pohled nenároční živočichové. Jenže málo kdo si uvědomuje, že si domu odnáší mládě s 5cm krunýřem, jehož délka bude v dospělosti až 6ti násobná. S přibývající velikostí roste nejen potřeba krmiva, prostoru, ale i agresivita. Často až tehdy se začne „chovatel“ zajímat o to, jak to s tou jeho roztomilou želvičkou vlastně je. To je překvapení-samice dorůstají až 30 cm, v dospělosti potřebují akvárium o objemu 250 l s příslušným vybavením, každý rok by měly zimovat, v zajetí se běžně dožívají více jak 30ti let atd. atd. Takovéto zjištění často vede k neuváženému kroku-vypuštění vodní želvy do volné přírody. Vzhledem ke klimatickým podmínkám dokáží želvy nádherné v naší přírodě přežít (díky chladnějšímu klimatu se zatím nerozmnožují). Silní jedinci dokonce i přezimují. K hibernaci využívají vysoké vrstvy bahna na dně vod, které v zimě nepromrzají. Tudíž místo našeho původního druhu-želvy bahenní (Emys orbicularis), která je kriticky ohrožená potkáváme na procházce českou krajinou druhy z hobby chovů, jejichž domovina je daleko za oceánem.

Nezodpovědní „chovatelé“ si možná ani neuvědomují, že svým jednáním ohrožují původní faunu České republiky (nemluvě o tom, že porušují zákon). Dravé vodní želvy požírají vajíčka i pulce obojživelníků, rybí plůdek a postupem času i samotné dospělce.
Možná že se takovýto „chovatel“ jednou bude divit, až při rybolovu místo vytouženého kapříka vytáhne na háčku vodní želvu. A co hůř, až se mu vyhladovělá vodní želva při koupání zakousne do nohy…

Lucie Spálenková, Ochrana fauny ČR

Zmije obecná v naší přírodě

Zmije obecná (Vipera berus) je jediný jedovatý plaz žijící v České republice. Poměrně zavalité tělo tohoto kriticky ohroženého živočicha dosahuje délky cca 80 cm. Při určování druhu se nesmíme spoléhat jen na hřbetní klikatici, protože zbarvení je velmi variabilní a právě klikatice často chybí. Nejtypičtější je šedavé zbarvení (zejména u samců), dále se vyskytuje barva béžová a hnědá v nejrůznějších odstínech. V přírodě se však vyskytují i jedinci značně odlišní, kteří působí cizokrajným dojmem. Jedná se o celočernou (morfa prester) a celočervenou formu (morfa chersea), která je vzácnější. Zaručeným určovacím znakem je oko. Duhovka je žlutá až červená se svislou zřítelnicí (na rozdíl od užovek, kde je zornice kulatá).

Zmije zimují od listopadu do března v kořenech stromů, skalních štěrbinách, norách hlodavců apod. Milují vlhká, ale zároveň slunná stanoviště (vřesoviště, rašeliniště, břehy potoků, vlhké louky či paseky…). Jejich denní aktivita je značně závislá na počasí. V letních měsících jsou nejaktivnějšími ráno a za soumraku, kdy se vydávají na lov. Živí se drobnými hlodavci, ještěrkami, obojživelníky. Na větší živočichy včetně člověka zpravidla neútočí. Během dne se zmije ukládají ke spánku, často na sluníčku, kde se vyhřívají (v případě velkých veder se i zmije skrývají před přímým slunečným zářením).
Právě tehdy může dojít k tolik obávané nehodě. Zmije nejsou živočichové nijak zákeřně útočící, ale při neopatrnosti v terénu (např. při houbaření, procházce, sportu…) může dojít k uštknutí. Při uštknutí se však do těla dostává pouze jedna třetina smrtelné dávky. Nebezpečnost vzrůstá u malých dětí, kardiaků a alergiků. K typickým příznakům patří otok (často krvavého charakteru) spojený s bolestivostí v místě uštknutí. V některých případech se dostavuje nadměrné pocení, dále zvracení, bolesti břicha, cyanóza (zmodrání okrajových částí těla, zejména rtů)… Při poskytování první pomoci je nejdůležitější zachovat klid. Postiženému zabránit v jakékoliv fyzické zátěži (důležité je minimalizovat srdeční činnost, tep i tlak). Postiženou končetinu znehybnit a provést bandáž elastickým obinadlem. Dříve prováděné zaškrcení se dnes nedoporučuje-dochází k většímu postižení tkání. Do rány se nikdy nesmí zasahovat (nepřípustné je vytlačování, vysávání, rozřezávání apod.).

Lucie Spálenková, Ochrana fauny ČR

Odpovědi na některé časté dotazy

• Ptačí budky
• Přikrmování ptáků v zimních měsících
• Pomoc volně žijícím zvířatům v nouz
• Pomoc týraným zvířatům
• Opuštěná či zaběhnutá domácí zvířata – psi a kočky
• Třídění odpadů
• Biopotraviny
• Místní Agenda 21
• Spotřebitelské otázky a odpovědi ekologických poraden
• Zimní přikrmování vodních ptáků
• Žáby v ohrožení!!! Pomůžete???
• Netopýři tajuplní zimní spáči
• První pomoc mláďatům
• 1. duben Den ptactva aneb pomáhejme ptákům
• Rorýs obecný
• Neberte mláďata jejich matkám!!!
• Ježek západní
• Dlask tlustozobý
• Skleněné plochy ohrožují ptáky

Ptačí budky

Jak správně vyrobit a umístit ptačí budku?
Základní informace o budkách naleznete v naší brožurce Ptačí domovy. Další podrobnosti získáte také na www.birdlife.cz.

Přikrmování ptáků v zimních měsících

Proč v zimě ptáky přikrmovat?
Během podzimu od nás odlétá do teplých krajů většina ptáků. Důvodem je nedostatek potravy. Ptáci, kteří u nás přes zimu zůstávají potřebují naši pomoc. Je pravda, že i bez přikrmování v minulosti ptáci zimy přežívali. Dnes je však díky postupu naší civilizace situace složitější. Na přezimující ptáky, jako ostatně na vše živé, působí po celý rok množství negativních vlivů, které způsobují populacím jednotlivých druhů obrovské ztráty. Vzhledem k tomu, že ublížit můžeme někdy i z nevědomosti, než naplníte dobrotami krmítko, přečtěte si několik následujících rad.

Kdy přikrmovat?
Přikrmovat můžeme už od začátku listopadu. Ptáci začnou krmítko navštěvovat během 1-2 týdnů po vyvěšení. Krmivo podáváme pravidelně, raději menší dávky každý den. Zpočátku na podzim dáváme krmiva méně, za mrazů dávky zvyšujeme. Přikrmujeme do začátku dubna.

Jak krmítko správně umístit?
Při hledání vhodného místa pro krmítko by bylo dobré zvážit, zda chceme ptáčky při krmení sledovat oknem z tepla domova. Krmítko umístíme na závětrné, nerušené místo a tak, aby v blízkosti byl vhodný úkryt například keř, kam se ptáci mohou schovat před draci, kteří na ně útočí ze vzduchu. Nesmíme ale zapomínat na nebezpečí, které pro ptáky představují kočky. Krmítko musíme umístit tak, aby k němu kočka nemohla vylézt nebo aby nemohla v úkrytu pod krmítkem číhat.

Čím ptáky přikrmovat?
Základním krmivem pro zimním přikrmování je slunečnice. Dále zpestříme jídelníček, když do krmítka přidáme: ovesné vločky, řepku, mák, krupici prosycenou tukem, pšenici, ječmen, kukuřici, šrot, strouhaný lůj, sušené bobule (jeřabiny, bezinky, atd.), proso, semena melounu, jablko.

Čím nekrmit?
Ptáky zásadně nesmíme přikrmovat zbytky jídel z domácnosti, zejména kořeněných. Také je nesmíme krmit čerstvým pečivem.

Další podrobnosti získáte také na www.birdlife.cz.

Pomoc volně žijícím zvířatům v nouzi

Volně žijící zvířata v přírodě občas potřebují lidskou pomoc, protože dojde k jejich poranění či bezprostřednímu ohrožení lidskou činností nebo nevědomostí. Často ale také lidé zachraňují zvířata, která pomoc nepotřebují a tím jim mohou naopak ublížit.

Ptáci
Kdy potřebují naši pomoc?

• Mláďata vypadlá z hnízda, promoklá, prochlazená
• Ptáci poranění, či uvízlí v místech odkud se sami nedostanou
• Ptáci poranění nárazem do skla, srážkou s autem, popálením od elektrického vedení,
• chycením do želez, chycením kočkou či jiným zvířetem či spolknutím rybářského háčku.

Jak pomoci?

• Mláďata vypadlá z hnízda je možné vrátit zpět - lidský dotek ptákům narozdíl od savců nevadí. Pokud to není možné, můžeme mládě vzít domů, ohřát, osušit a co nejrychleji předat do odborné péče!
  POZOR! Nezaměňovat s ptáčaty vylétlými z hnízda! Některá mláďata opouštějí hnízdo, když ještě neumějí létat. Zdržují se pak ve křoví i na zemi a rodiče je stále krmí. Taková mláďata zbytečně nesbírejte!
• Dospělé zraněné ptáky předáme odborníkům z nejbližší stanice pro zraněné živočichy. Kontakty na stanice sdružené v národní síti naleznete zde
• Než bude zvíře předáno odborníkům, můžete mu poskytnout nezbytnou první pomoc. Nalezené zvíře dejte nejlépe do krabice, kterou umístíte na klidné a teplé místo. Jako podestýlku můžete použít např. papír, seno, buničinu, toaletní papír či papírové ubrousky.
• Nejlépe je nechat zvíře v klidu, podle situace mu ale můžeme zajistit přístup k vodě, případně nabídnout trochu potravy.
  Vhodná potrava:
  Dravci, sovy, čápi, volavky: kousky syrového libového kuřecího masa
  Datli, žluny, rorýsi: hmyz, mouční červy
  Kuřata, kachňata, labutě: drobné zrní, jáhly, ovesné vločky, sekané listy pampelišek
  Holoubata, hrdličky: namočené zrní - pšenice, rýže, kroupy
  Zpěvní ptáci: dětský piškot namočený do vody a opět vymačkaný, vejce natvrdo, hmyz,mouční červy
  

Savci
Kdy potřebují naši pomoc?

• Osiřelá mláďata
• Nedospělí mladí jedinci, kteří v zimě spí (zejména ježci)
• Zranění jedinci
• Zvířata uvízlá v místech odkud se sami nedostanou
• Jedinci nemocní či otrávení

Jak pomoci?
Zvíře vždy předáme co nejdříve odborníkům z nejbližší stanice pro zraněné živočichy. Kontakty na stanice sdružené v národní síti naleznete zde
Nejste-li si jisti, zda nalezené zvíře potřebuje skutečně lidskou pomoc, kontaktujte raději některou ze stanic pro zraněné živočichy a poraďte se s odborníky. Několik rad týkajících se zejména mláďat naleznete také v následujícím přehledu.

Zajíci, srnčata, kolouši, selata
Kdy potřebují naši pomoc?

• když mládě uštve pes, nebo je poraněné
• když je zvíře uvízlé
• když najdete zvíře na krajnici silnice
• při nálezu osiřelého mláděte (osiřelé mládě pobíhá, hlasitě píská, nebo je velmi slabé a leží na boku, má na těle vajíčka much)

Kdy pomoc nepotřebují?!
Najdete-li mládě ležet klidně v trávě. Takové mládě není opuštěné! Matka ho odkládá a nechává samotné, aby na něj svou přítomností neupoutávala pozornost predátorů. Zdržuje se ale skrytě v jeho okolí a chodí ho několikrát denně krmit.
Takového mláděte se nedotýkáme, nenecháme ho očichat a olízat psem! a jdeme rychle pryč.Matka poznává mládě čichem a páchne-li nepřirozeně lidským pachem, nedá mu pít, odhání jej a zvíře je tak odsouzeno k smrti!

Mláďata šelem (kuny, tchoře, lišky, atd.)
Kdy pomoci?

• zvířeti které uštve pes, nebo je poraněné
• šelmy rodí mláďata v doupatech (norách, dutinách apod.), při stavebních úpravách, kácení stromů či terénních pracích je někdy doupě zničeno.
• mláďatům prochladlým, která leží na zemi a nereagují
• když najdete mládě na krajnici silnice

Taková zvířata je třeba vzít a odevzdat v nejbližší stanici pro handicapované živočichy. Pozor! Nikdy nesahejte na mládě holýma rukama, mohlo by Vás pokousat a vystavit Vás nebezpečí přenosu vztekliny.

Veverky
Kdy pomoci?

• při nálezu velmi malých mláďat na zemi
• je-li veverka sražená autem
• je-li mládě prochladlé a promoklé
• při nálezu hnízda s mláďaty z padlého stromu

Ježci
Kdy pomoci?

• dojde-li ke zničení hnízda při stavbě či likvidaci křovin a slepá mláďata se povalují venku
• najdeme-li od poloviny října mladé ježky lehčí než 450g a od poloviny listopadu lehčí než 650g
• je-li mládě zraněné

Netopýři
Kdy pomoci?

• uvízne-li netopýr v nádobě, z níž se sám nedostane
• leze-li netopýr po zemi
• zazimuje-li v bytě, v domě na chodbě apod.
• je-li netopýr poraněný

Upozornění!
Poraněná volně žijící zvířata i mláďata, která potřebují lidskou pomoc, patří do rukou odborníků. Ponecháte-li si zvíře doma, dopouštíte se pytláctví! Krotká zvířata se navíc nemohou vrátit zpět do přírody, protože by se neuměla o sebe postarat a uhynula by. Ochočení srnci, daňci a jeleni či krkavcovití ptáci se navíc stávají v dospělosti lidem nebezpeční.

Pomoc týraným zvířatům

Při podezření na týrání zvířete se obraťte na nejbližší krajskou nebo okresní veterinární správu.

Opuštěná či zaběhnutá domácí zvířata – psi a kočky

V případě nálezu opuštěného či zaběhnutého psa nebo kočky se obraťte na městskou policii nebo městský, případně obecní úřad.

Důležité kontakty na útulky pro psy a kočky i pro jiná zvířata, veterinární správy, organizace pro ochranu zvířat z celé republiky naleznete na: http://www.ochranazvirat.cz/czech/odkazy/

Třídění odpadů

Podrobné informace o správném třídění odpadů naleznete na:
www.ekokom.cz
(EKO-KOM, a.s. - obalová společnost, která zajišťuje plnění povinností zpětného odběru a využití odpadu z obalů.)
www.psas.cz
(Pražské služby)
www.ekokontejnery.cz
Internetový portál Krajské komunikační kampaně "třídění odpadů"
www.elektrowin.cz
Společnost Elektrowin a. s. zabývající se zpětným odběrem elektrozařízení

Odpovědi na některé časté dotazy:
Je třeba vymývat plastové obaly od potravin a kosmetických přípravků než je vhodím do žlutých kontejnerů?
Drobné znečištění obalů nevadí. Stačí tedy, když potravinu (šampon, krém,…) vyškrábete či vylijete. Zbytek nečistot bude odstraněn při dalším zpracování.

Musí se odstraňovat víčka z PET lahví?
PET láhve se můžou do kontejneru vhazovat s etiketou i víčkem. Obojí bude při dalším zpracování odstraněno. Důležité je, aby se PET láhve sešlápli a tím se tak šetří místo v kontejnerech. Nesešlápnuté láhve jsou objemné a tím zdražují přepravu, komplikují manipulaci a recyklace se tak stává nákladnější

Patří linoleum do tříděného odpadu?
Linoleum je sice plast, ale PVC, který do žlutého kontejneru s plasty nepatří. PVC obsahuje chlor, při zahřátí při recyklaci tak mohou vznikat nebezpečné zplodiny

Smí se do modrého kontejneru na papír vhazovat všechny druhy papíru?
V podstatě ano, kromě uhlového a voskovaného papíru a jakkoli znečištěného (mokrý, mastný, biologicky znečištěný)

Musí se odstraňovat kovové svorky z časopisů než se vhodí do tříděného odpadu?
Svorky není třeba odstraňovat. Při dalším zpracováním se svorky a sponky odloučí tím, že klesnou ke dnu, odkud jsou vybírány magnetickou separací

Biopotraviny

Co jsou biopotraviny?
Biopotraviny jsou jakékoli produkty ekologického zemědělství. V kvalitě bio se může koupit prakticky cokoli. Obiloviny, luštěniny, maso, mléčné výrobky, také pochutiny jako kečup, chipsy, uherák, čokoládu,...

Čím se liší biopotraviny od konvenčních potravin?
Biopotraviny pocházejí z ekologického zemědělství kde se narozdíl od běžné zemědělské praxe nesmí používat hnojiva, chemické postřiky (tzv. pesticidy) či geneticky modifikované organismy. Zvířata jsou chována v jejich přirozeném prostředí s možností výběhu na volnou pastvu. Klecové chovy jsou absolutně vyloučené. Nesmí dostávat růstové hormony ani preventivní antibiotika.
Při zpracování biopotravin je zakázáno přidávat umělé dochucovací prostředky, barviva, aditiva (tzv. éčka) a konzervační látky.
Při zpracování biopotraviny je zakázáno používat určitá aditiva které mění přirozené vlastnosti potravina a mohla by mít nežádoucí účinky na zdraví

Kdo garantuje, že bio není podvod?
Všechny biopotraviny podléhají Zákonu o ekologickém zemědělství č. 553/2005 Sb. A Nařízení rady EHS č. 2092/91. Ministerstvo zemědělství prostřednictvím certifikační organizace KEZ, o. p s. kontroluje tyto požadavky legislativy. V roce 2005 bylas založene v ČR další nezávislá kontrolní a certifikační organizace ABCERT.
Když ekologický zemědělec nebo výrobce splní všechny přísné podmínky, obdrží certifikát a možnost používat značku bio na jeden rok. Pravidelně i namátkově jsou ekozemědělci i výrobci kontrolováni. V případě podezření, že by mohl být produkt nějak kontaminován, odebírají se vzorky na laboratorní analýzy. Prokáže-li se výskyt nějaké látky, která se třeba běžně používá, ale v ekologickém zemědělství je zakázána, nemůže být takový produkt označen bio.

Jak se poznají biopotraviny?
U českých biopotravin je to grafický znak BIO („zelená zebra“) s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“ a kódem CZ-KEZ nebo CZ-ABCERT. Může se stát, že na některém biovýrobku nebude naše česká „biozebra“, ale některá z bio značek ostatních evropských států

Co znamená, když je u loga bio nápis „Produkt přechodného období“?
Podnik nebo producent takto označené potraviny ještě nesplnil základní podmínku pro minimální dobu hospodaření ekologickým způsobem. Tato doba je 1 rok pro pastviny a louky, 2 roky u orné půdy a 3 roky pro sady a vinice.
U produktu z přechodného období má spotřebitel jistotu, že ekozemědělec již musí splňovat všechny podmínky Zákona o ekologickém zemědělství.

Proč jsou biopotraviny dražší?
Produkce biopotravin vyžaduje více ruční práce. Je to tzv. spravedlivá cena biopotraviny, což znamená, že v této vyšší ceně investujete i do ochrany přírodních zdrojů a lidského zdraví. Také každý, kdo zkusil ručně natrhat borůvky a uvařit z nich džem nebo vypěstovat rajčata a uvařit z nich kečup, chápe, že levné kečupy a džemy v našich supermarketech asi moc borůvek a rajčat neobsahují. Jíte – li plnohodnotné potraviny a žijete přirozeně zdravým životním stylem, šetříte peníze za potravinové nebo multivitamínové doplňky, preparáty na hubnutí nebo za plastické operace.

Co znamená značka FAIR TRADE?
Tato značka, která je na některých potravinách v překladu znamená spravedlivý obchod. Jde o celosvětové hnutí, které se do mezinárodního obchodu snaží vrátit etická pravidla. Odstraňuje dětskou práci, dává možnost spravedlivého výdělku, zlepšuje přístup k základnímu vzdělání, šetří přírodní zdroje

Kde jsou biopotraviny k dostání?
V ČR je okolo 50 bioprodejen, kde nakoupíte velké množství certifikovaných potravin. Bioprodejen s kompletním sortimentem jsou zatím pouze v Praze (Albio) a v Brně (Lumo natur, Zdravý život). V supermarketech se nabídka biopotravina neustále rozšiřuje. Biopotraviny se také prodávají rovnou ze dvorů na ekofarmách nebo si je můžete koupit přes internetové obchody.
např. www.rozmaryna.cz
www.dobrykramek.cz
www.biopotraviny.cz
www.biomarketvitek.cz
www.biosfera.cz
www.slunecnibrana.cz
www.vitektrade.cz

Mají bioprodukty více vitamínů a minerálních látek?
Ano, z výsledků výzkumů kvality biopotravin a konvenčních potravin vyplývá, že bioprodukty mají více vitamínů a minerálů, a to v souvislosti s vyšším obsahem sušiny. Biozelenina má vyšší obsah vlákniny, minerálních látek a vitamínů. Př. Vitamínů C má o 27% více, hořčíku o 29% více, železa o 21% více.

Mohou biopotraviny obsahovat GMO (geneticky modifikované organismy)?
Zákon o ekologickém zemědělství přímo zakazuje pěstování i chov GMO. Certifikované biopotraviny zaručují spotřebitelům že si v nich GMO nevyskytují.

Může být bioprodukt chutnější než konvenční? A proč?
Srovnávat chutnost potravin je velmi subjektivní. Je třeba vždy srovnávat potraviny a produkty co nejpříbuznější. Rostliny průmyslově hnojené, především ledkem, obsahovaly v pokusech až o čtvrtinu více dusičnanů než ty pěstované ekologicky. Čím více obsahuje rostlina dusíku, tím má méně minerálů a aromatických látek, tím výraznější je chuti. Tím méně je odolná proti chorobám tím rychleji se kazí. A tím méně také prospívá našemu zdraví

Podrobnější informace o biopotravinách a ekologickém zemědělství naleznete na:
www.biospotrebitel.cz
www.pro-bio.cz

Místní Agenda 21

Místní Agenda 21 (MA21) je programem konkrétních obcí, měst, regionů, který zavádí principy trvale udržitelného rozvoje do praxe při zohledňování místních problémů. Je tvořen za účasti a ve spolupráci s občany a organizacemi a jeho cílem je zajištění dlouhodobě vysoké kvality života a životního prostředí na daném místě.

MA21 je časově náročný proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování (řízení), zapojováním veřejnosti a využíváním všech dosažených poznatků o udržitelném rozvoji zvyšuje kvalitu života ve všech jeho směrech a vede k zodpovědnosti občanů za jejich životy i životy ostatních

Mnohé z aktivit a programů směřujících ke zlepšení kvality života a životního prostředí ve městech/obcích/regionech by se daly nazvat MA21. Jednotlivé činnosti musí být ovšem součástí dlouhodobé, jasně stanovené a veřejností přijaté strategie udržitelného rozvoje. MA21 může iniciovat kdokoliv (místní správa, neziskové organizace, škola, i jednotlivci). Iniciační skupina by měla zapojit co největší množství obyvatel ke tvorbě akčního plánu, který musí být následně zaštítěn politicky.

Více o MA 21 naleznete na internetových stránkách:
http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFGSI0KM
http://ma21.cenia.cz/
Další odpovědi na Vaše dotazy naleznete také v elektronické publikaci

Zimní přikrmování vodních ptáků

V zimních měsících různá místa vodních ploch jako jsou rybníky, řeky a přehrady se stávají útočištěm pro přezimující vodní ptáky. Tato místa jsou v posledních letech stále více vděčným cílem pro zimní procházky pro širokou veřejnost. Na těchto zimovištích je možné pozorovat běžné druhy vodních ptáků jako je kachna divoká či labuť velká. Také však vzácné zimní zatoulance ze severu jako potáplice severní, morčák velký či hohol severní. Občas se objeví také jedinci uniklé z lidských chovů např. atraktivní kachnička mandarinská. Všechny tyto druhy nejenom, že jsou vděčné objekty pro pozorování, ale také jsou příjemným zpestřením našeho pozitivního vnímání živé přírody v mrazivých dnech. Právě tento veskrze pozitivní vněm člověka zákonitě motivuje při dlouhotrvajících mrazech také ke snaze pomoci přečkat tyto těžké chvilky také naším opeřeným společníkům.

Jakkoliv je tato aktivita v době dlouhotrvajících mrazů velmi potřebná a bohulibá jsou místa, která jsou pro přikrmování nevhodná a pro ptáky i smrtelně riziková. Zejména se jedná o malé vodní plochy s malým přítokem. Ptáci, kteří jsou na těchto místech masivně přikrmováni i v době dostatku potravy ztrácí přirozenou plachost a pudy sebezáchovy. Při náhlém ochlazení a v kombinaci s následnými dlouhodobými mrazy tito ptáci většinu své energie věnují čeření vody, aby již tak malá vodní plocha byla uchována před všude obklopujícím silným ledem. Zároveň pak ztrácí další energii s nutnou péčí o peří a jeho promaštění, bez kterého ve vodě mohou i utonout. Takovou rizikovou plochou je na táborsku například rybník Komora na Sídlišti nad Lužnicí, kde intenzivní přikrmování může ptákům spíše ublížit.
Přirozeně chovající pták tyto rizika dokáží vyhodnotit a než aby plýtvali svou energií tak odletí na nezamrzlá místa například na řeky a k jejich jezům a nebo na přehrady. Na těchto místech má přikrmování veřejností pak o to více své opoctatnění.

Olina Ziglerová
Ochrana fauny ČR

Žáby v ohrožení!!! Pomůžete???

Jaro ťuká na dveře a s ním se také blíží čas migrace obojživelníků, zejména žab na místa páření a kladení vajíček, kde jako každý rok tak splní svou povinnost v rámci zachování svého živočišného druhu. Cesty na tato místa jsou stále komplikovanější a rizik s tím spojených neustále díky naší civilizaci přibývá. Největším problémem je přechod přes silniční komunikace, kde dochází k doslovným masakrům migrujících žab. Někteří řidiči si dokonce s chutí zakličkují, aby žab přejeli co nejvíce. Jiní se na nás obracejí s žádostí o pomoc, aby k tomu na silnicích nedocházelo. Již řadu let naše organizace úspěšně zabezpečuje několik takovýchto rizikových míst a to ve spolupráci s místními občany. Obracíme se tímto na všechny zodpovědné řidiče a obdivovatele přírody, aby nás kontaktovali, pokud vědí o místech, kde v jarních měsících dochází k masivní migraci žab přes určitou silnici. Pracovníci naší organizace místo navštíví, situaci vyhodnotí a dle nutnosti úsek zabezpečí tak, aby se ztráty snížily na co největší minimum.
Kontaktujte nás písemně či telefonicky: Ochrana fauny ČR, ul. Zámecká P.O.BOX 44, 259 01 Votice, tel. 317 813 178 nebo 603 259 902, e-mail: info@ochranafauny.cz

Tajuplní zimní spáči.

Netopýři, tajuplná skupina ze živočišné říše, která je historicky opředena mnoha mýty. Právě tato skupina si zaslouží v těchto zimních měsících velkou pozornost. Netopýři a jejich blízcí příbuzní vrápenci v zimních měsících vyhledávají pro svůj zimní spánek klid a stabilní teplotu v podzemí , kterou nacházejí zejména ve starých sklepích, štolách a jeskyních. V posledních letech jsou případy zimování známé také z větráků panelových domů a nebo z dutin starých stromů. Bohužel někdy lidská neodpovědnost, ale také bezohlednost tyto nevinné a pro člověka užitečné tvory na zimovištích ohrožuje. Zimující netopýři jsou ohroženy nepřímo rušením člověkem na zimovištích např. focením, svícením, přímým buzením, ale také rozděláváním ohňů v podzemních prostorech. V minulosti se pracovníci Ochrany fauny ČR setkali také s opalováním spících netopýrů zapalovači! Dnešní rada Ochrany fauny ČR je apel na veřejnost, aby neručila zimující netopýry. Každá minuta, kdy vzbudíte netopýra stojí tohoto tvora 3 dny energie pro zimování. Pokud naleznete někde zimující netopýry a nebo si z minulosti uvědomujete jejich výskyt nerušte je. Podejte zprávu o jejich výskytu Ochraně fauny ČR na tel. 603 259 902 a nebo na e-mail info@ochranafauny.cz

První pomoc mláďatům

Jaro je v plném proudu a do naší stanice pro zraněné živočichy Ochrany fauny ČR se dostává tak jako každý rok v tomto období velké množství mláďat. Asi nejčastějšími „pacienty“ stanice jsou mláďata drobných pěvců. Dále se k nám dostávají mláďata dravců, sov a potom savci jako jsou veverky,zajíci, srnčata, kuny a další.
V loňském roce bylo často v jednu chvíli ve stanici i 50 mláďat najednou, což bylo mnohdy velmi náročné fyzicky i časově(24hodinová péče u mláďat) pro naše zaměstnance, ale i zhlediska kapacity stanice zcela vyčerpávající.
Bohužel, každý rok se k nám dostává nemalé procento mláďat, která lidskou pomoc nepotřebují a lidé je z neznalosti odeberou jejich matkám.
Proto bychom Vám rádi připomněli základní pravidla, která platí při nálezu mláděte volně žijícího živočicha.Asi nejčastěji můžeme nalézt ptáče. Základem je rozpoznat, zda se jedná o mládě, nebo zraněného dospělého jedince. Mládě poznáme podle těchto znaků: Nemá zcela vyvinuté opeření (tělo a hlavu pokrývá chmýří nebo holá kůže). U pěvců je zobák lemován zbytnělou kůží žluté barvy. Často se stane, že mláďata vypadnou z hnízda nejčastěji při bouři, větru, silném dešti. Matka pak o ně mimo hnízdo nepečuje, neumí je dostat zpět, mládě tak na zemi prochladne a zahyne. Proto je nejúčinnější pomocí ptáče vrátit do hnízda mezi sourozence. Pokud je hnízdo vysoko, nebo není jasné, odkud mládě vypadlo, obraťte se na odborníky. Nikdy se nesnažte ptáčata odchovávat sami, jednotlivě odchovaná ptáčata jsou krotká, nenaučí se hledat potravu a po vypuštění do přírody většinou hynou. Častou chybou je též záměna vypadlých mláďat s vylétlými, ta lidskou pomoc nepotřebují, pouze v případě, že jim hrozí nebezpečí od aut, lidí, koček nebo psů. V tomto případě doporučujeme větší druhy vysadit na strom, alespoň do dvou metrů vysoko, mláďata pěvců pak odneseme k nejbližšímu keři. V naší stanici každý rok úspěšně odchováme desítky mláďat ptáků, které téměř ve všech případech bez jakýchkoliv problémů můžeme vypustit zpět do přírody.
Mláďata savců se do naší stanice, nedostávají tak často jako ptáků, ale péče o ně je obvykle náročnější a jejich návrat do přírody složitější. Mládě savců se snadno ochočí a ztrácí svou přirozenou plachost.
Lidé k nám často nosí mláďata zajíců, srnčí, jelení, dančí a mufloní zvěře, v domnění že se jedná o osiřelá mláďata. Pomoc potřebuje jen takové mládě, které je prokazatelně osiřelé, zraněné nebo uvízlé.
Při nálezu jakéhokoliv zraněného volně žijícího živočicha, při nálezu mláděte, či pokud si nebudete jisti, zda zvíře opravdu potřebuje pomoc, kontaktujte záchranou stanici ve vašem okolí, či městskou policii na čísle 156, která Vám předá kontakt na nejbližší záchranou stanici.

1. duben Den ptactva aneb pomáhejme ptákům.

S přicházejícím jarem se blíží 1. duben, který není vnímán pouze jako den „Apríl“ pro různé druhy vtípků, ale také je to den, který se již po desítky let slaví jako Den ptactva. Nejvíce byl propagován ve školách a u veřejnosti v období první republiky a poté v padesátých letech minulého století. Oslavy tohoto dne spočívaly především v pořádání akcí pro děti a veřejnost. Svou náplní umožňovaly nahlédnout do tajemného života obyvatel ptačí říše. Program těchto akcí byl především koncipován jako terénní procházky do přírody spojený s pozorováním a určováním ptáků a jejich hlasů na těchto pochůzkách. Dále byl ve spolupráci se spolupracovníky Kroužkovací stanice Národního muzea Praha prováděn odchyt ptáků do speciálních sítí a jejich kroužkování. Mezi tradiční činnost v rámci „Dne ptactva“ patřívalo také čistění vyvěšených ptačích budek, výroba a instalace nových budek.
Oslavte i vy, „Den ptactva“ s naší organizací a přispějte tak k jeho ochraně. Jak? Zkontrolujte na své zahradě ptačí budky, vyčistěte je a případně dle nutnosti opravte. Nebo najděte pár prkýnek a vyrobte se svými dětmi či vnoučaty ptačí budku. Návod na ni Vám rádi zašleme. A pokud budete chtít, prkénka na ptačí budku na míru nařezaná či hotovou budku zakoupit, můžete nás kontaktovat. Rádi Vám vše na dobírku zašleme. Podpoříte tím chráněnou dílnu, naší organizaci a hlavně zpěvné ptactvo, které Vám oživí a ozdraví vaši zahradu. Kontaktujte nás písemně či telefonicky: Ochrana fauny ČR, ul. Zámecká P.O.BOX 44, 259 01 Votice, tel. 317 813 178 nebo 603 259 902, e-mail: info@ochranafauny.cz

Rorýs obecný

Rorýs obecný je jediným zástupcem řádu svišťounů (Apodiformes) žijící v České republice. Latinské název Apus apus lze překládat jako „beznohý“. Tento stěhovavý pták má extrémně zkrácené končetiny, které neumožňují chůzi či poskakování, proto rorýsi na zem nikdy dobrovolně neslétají. Pokud k tomuto dojde ve většině případů nejsou schopni sami vzlétnout, přestože nejsou zranění. Zde je na místě lidská pomoc. Rorýse stačí uchopit do dlaní a vyhodit ho z vyvýšeného místa do vzduchu na volném prostranství, kde mají možnost rozlétnout se. Krátké nohy jsou přizpůsobeny závěsu na skálu či stěnu domu.
Někteří lidé si rorýse pletou s malým dravcem. Ve skutečnosti jsou to hmyzožraví ptáci, v letu spíše podobní vlašťovkám, přestože spolu nejsou blíže příbuzní. Jsou skvěle přizpůsobeni životu ve vzduchu. Rorýsí tělo má aerodynamický tvar, jejich křídla jsou dlouhá a úzká. Peří je mnohem tvrdší a odolnější než u ostatních ptáků, létací svaly jsou skvěle vyvinuty. Jsou vynikajícími letci, kteří dokážou vyvinout rychlost až 200 km/hod. Denně nalétají i 800 km.Díky své schopnosti vylétnout do velké výšky dokáží během letu v několikaminutových intervalech i spát.
Rorýsi často žijí ve velkých koloniích, jejichž přítomnost je doprovázena typickým z dálky slyšitelným křikem „srýýý srýýý“. Dříve rorýsi hnízdili především na skalních stěnách. V dnešní době se stávají častými obyvateli sídlišť a jiných výškových budov, kde jsou jejich hnízda často ohrožovány při rekonstrukcích či zateplování panelových domů. Mnoho ptáků uhyne při rušení starých ventilačních otvorů, které ptáci využívají jako hnízdní nory. Předcházet této situaci je možné monitoringem hnízdišť, které projektant zohlední při stavebních úpravách.

Neberte mláďata jejich matkám!!!

Každé jaro se do naší stanice pro zraněné živočichy dostává několik savčích mláďat, která jsou přinesena lidmi v dobrém úmyslu, leč zbytečně. K nejčastěji přinášeným mláďatům patří srnčata a zajíčata. Lidé je nacházejí při svých jarních procházkách ležet v trávě či mlází a domnívají se, že jsou opuštěná. Většina těchto mláďat, ale ve skutečnosti jen spokojeně vyčkává příchodu samice, která se vždy zdržuje v povzdálí a mláďata se vrací krmit v  pravidelných intervalech. Mláďata prvních 14 dní leží nehybně v hnízdě a nevydávají žádný pach. Je to jejich přirozená ochrana před predátory, proto se nesnaží utéci ani před lidmi. Pokud takovéto mládě objevíme-nikdy na něj nesaháme, nepouštíme k nim psa a místo urychleně opustíme! Samice má velice dobře vyvinutý čich, proto je zde reálná hrozba, že se ze spokojeného mláděte stane sirotek.
Smutným případem byl nález jednodenního srnčete mezi auty na louce při rybářských závodech na Sedlčansku. Vzhledem k velkému pohybu lidí bylo jasné, že se srna k mláděti již nevrátí. Vysílené srnče bylo poměrně silně zamořeno ektoparazity. Přes veškerou péči během několika hodin po transportu uhynulo.
Dalším letošním mládětem bylo zajíče, které se k nám dostalo v dobré kondici. Přinesli ho lidé v domnění, že se jedná o osiřelé mládě. Zajíče bez problémů přijímalo mléko ze stříkačky, a tak jsme se stali jeho „náhradní matkou“. Dnes již přijímá pevnou stravu a za několik dní bude vypuštěn zpět do volné přírody, kam patří.

Ježek západní (Erinaceus europaeus)

Řád: hmyzožravci, čeleď: ježkovití.

Ježek západní patří k naším nejhojnějším savcům. Žije po celém území Čech, z části obývá i Moravu.
Jeho zavalité tělo dosahuje délky až 30 cm, délka ocásku činí cca 4 cm. Při hojnosti potravy hmotnost přesahuje i 1 000 g. Čenich je špičatý, černé oči jsou poměrně malé. Na světlé hlavě je od čenichu k očím výrazná tmavší kresba ve tvaru písmene V (často také nazývaná jako „brýle“). Tmavé bodliny jsou u báze a na špičce světlé. Jsou uspořádané jednosměrně, působí „učesaným“ dojmem. Oblast břicha pokrývá světlá srst.
Ježek západní s oblibou obývá listnaté a smíšené lesy. V České Republice je poměrně častým obyvatelem parků a sídlišť. Žije v oblastech, kde je dostatek křovin a bohatého podrostu. Zde nachází dostatek úkrytů, kde tráví většinu dne. Aktivním se stává až za soumraku, kdy vyráží na lov. Živí se zejména hmyzem, žížalami, měkkýši i drobnými savci. K velkým ztrátám dochází na komunikacích, kam ježci chodí lovit hmyz. Ten se zde shromažďuje díky světelným zdrojům a vyhřátému asfaltu.
Páření probíhá od března do června. Po dvouměsíční březosti rodí samice v hnízdě až 8 slepých mláďat. Bílé a měkké bodlinky pronikají několik hodin po porodu kůží mláděte. Teprve ve třetím týdnu se stávají pevnými a pichlavými.
Pokud klesne teplota po několik dní pod 10şC ukládá se ježek k „zimnímu spánku“ (k tomuto většinou dochází koncem října). K nejčastějším úkrytům patří kopka trávy, listí, dřeva, kompost... Jeho tělesná teplota klesá z 37şC na pouhých 5-6şC. Ze zimního spánku se probouzí až na jaře. Teplé počasí může způsobit předčasné probuzení, které ježkům neprospívá. Dochází k velké spotřebě tukových rezerv, takováto ztráta se ježkovi může stát při dlouhé zimě osudnou.
Ježci se občas dostanou do situace, kdy potřebují lidskou pomoc. Ta bohužel ve většině případů nebývá správná, proto se zde pokusím shrnou několik základních bodů účinné pomoci. Ježkům pomáháme v případě zničeného hnízda, kdy jsou slepá a bezbranná mláďata mimo hnízdo a stávají se tak snadnou kořistí pro predátory. Slepá mláďata předáme nejbližší záchranné stanici pro zraněné a handicapované živočichy. Pokud jsou mláďata již starší (cca 150 g) umístíme je v papírové krabici do pokojové teploty, zbavíme je ektoparazitů a nakrmíme. Vnějších ektoparazitů se zbavíme běžně dostupnými preparáty pro psy a kočky (ve formě spreje či zásypu). Ten aplikujeme do bodlin a srsti na břiše (pozor na oči, nosní a tlamní dutinu). K nakrmení ježků jsou nevhodnější masové konzervy pro koťata (neobsahující sóju), dalším vhodným krmivem je vařené kuřecí či hovězí maso s rýží, vločkami, těstovinami. Takovouto míchanici nikdy nesolíme!!! Ježci nepohrdnou ani vařeným vajíčkem či dětským piškotem. Mezi nevhodné krmivo patří jakékoliv solené, kořeněné, uzené a smažené potraviny. Stejně tak jako mléko či vepřové maso působí průjmy.
Dále naší pomoc potřebují ježci, kteří mají v polovině října méně než 450 g nebo v polovině listopadu méně než 650 g (nemají dostatečné zásoby pro úspěšné přezimování). Po konzultaci se stanicí pro zraněné a handicapované živočichy nebo s útulkem pro ježky můžeme nechat slabšího jedince přezimovat doma. Ježka před zazimováním zbavíme ektoparazitů a dostatečně ho nakrmíme. Zimujeme ho v chladných prostorách, které minimálně využíváme (př. sklep, kůlna, nevyužívaná a nevytápěná místnost či garáž...). Zabráníme vniknutí potkanů! Ježka neochočujeme, nezvykáme na psa. Po vypuštění do volné přírody ztrácí svou obrannou reakci před nebezpečím a stává se tak zranitelným.

Dlask tlustozobý

Během prvního čtvrtletí roku 2009 se k nám do stanice pro zraněné živočichy ve Voticích dostali již 3 dlaskové tlustozobí, kteří se na území ČR vyskytují poměrně často, ne však hojně.
Dlask tlustozobý je celkem nenápadný pták z čeledi pěnkavovitých. Jeho zavalité tělo dosahuje velikosti menšího kosa. Zbarvení je červenohnědé s tmavými křídly, na krátkém ocasu je bílý proužek. Výrazným znakem tohoto pěvce je mohutný zobák modrohnědé barvy lemovaný černou skvrnou, který se stává důležitým nástrojem při získávání potravy. Živí se převážně jádry z třešňových, trnkových či švestkových pecek, které díky svému silnému zobáku hravě rozlouskne. V zimně nepohrne oříšky z Vašeho krmítka. Obývá zahrady, parky, sady a listnaté lesy, kde během května-června hnízdí.
První dlask byl nalezen pod neoznačenou skleněnou plochou se silným otřesem mozku. Za několik hodin po transportu bohužel zemřel. Druhý byl přivezen značně vysílený. V současné době je již několik týdnů zpět ve volné přírodě. Třetí dlask má zraněné křídlo, proto zůstává nadále v naší péči.

Nárazy o skleněné plochy nadále způsobují úhyny ptactva.

V posledních letech se sklo stává velice oblíbeným a často používaným stavebním materiálem. Rozsáhlé skleněné plochy mají na svědomí četná zranění ptáků, většinou smrtelná. K největším úhynům dochází v migračních koridorech ptactva, které lidé postupně zastavěli a stále zastavují. Nejrizikovějšími stavbami jsou protihlukové stěny okolo komunikací, autobusové zastávky či obchodní komplexy (zejména v  okrajových částech města, kde stojí téměř ve volné krajině). Ptáci v letu nejsou schopni vnímat čiré sklo.
Existuje několik variant, jak zbytečnému umírání ptactva zabránit. Nejznámějším řešením problému je vylepování siluet dravců. Tato metoda se postupem času ukazuje jako nedostatečná. Nejméně funkční jsou malé černé siluety dravců, které drobné ptactvo nerespektuje. Nejúčinnějšími jsou dostatečně velké, křiklavě barevné siluety dravců v různých fázích letu. Vhodné siluety musí být vylepeny v dostatečném počtu, jinak se stávají též nefunkčními.
Dalším, dnes preferovaným, způsobem je vylepování proužků. I zde platí několik pravidel. Svislé proužky musí být široké 2cm, lepené max. 10cm od sebe. Pokud by byly mezery větší pták by se pokusil o průlet, čímž bychom dosáhli nulového efektu. Proužky se nalepují vždy z vnější strany (u protihlukových stěn je třeba pruhy nalepit oboustranně).
Pokud máte problém s nárazy o okno či stěnu skleníků a zimních zahrad stačí skleněnou plochu dostatečně vyzdobit barvami na sklo. Ptáci začnou překážku respektovat.

Spotřebitelské otázky a odpovědi ekologických poraden

http://www.ekoporadna.cz/spotrfaq.php